SME
Piatok, 18. október, 2019 | Meniny má Lukáš

Dvě otázky: Proč se to stalo a co nám to přineslo

Ještě dnes, po deseti letech, si mnozí lidé nejsou jisti, zda šlo o vznik nebo o zánik, zda 1. ledna 1993 vznikla Česká republika nebo zaniklo Československo a proto si nejsou jisti ani v tom, zda to bylo a je důvodem k jásání nebo k pláči.


KRESBA – VLADIMÍR JIRÁNEK

Přiznejme si, že to bylo obojí. Zaniklo Československo a místo něho vznikl stát nový – Česká republika. Otázek s tím spojených bylo a je mnoho, ale dvě z nich jsou zásadní: proč se to stalo a co nám to přineslo.

Nikdo nechtěl pokračovat

Důvodem k již druhému rozchodu (či rozvodu) Čechů a Slováků – první byl v roce 1939, kdy v Čechách a na Moravě vznikl německý protektorát a na Slovensku samostatný Slovenský štát – byly, a to zcela jednoznačně a mimo jakoukoli pochybnost, ambice Slováků získat samostatnost a prvně v dějinách vytvořit svůj vlastní suverénní stát. To platí jako výchozí teze bez ohledu na to, zda Slováci měli či neměli dobré důvody pro osamostatnění a pro nedobrý pocit ze společného státu.

Jako člověk, který vedl se slovenskou reprezentací zásadní jednání o ukončení československé federace, musím prohlásit, že v klíčové chvíli nebyl na slovenské politické scéně (mezi relevantními politiky) nikdo, kdo by chtěl pokračování federace. Přesvědčovat je o tom nebylo možné, i když jsem se o to dlouho pokoušel. Soud o racionalitě jejich argumentů – z mého nebo snad našeho hlediska – je něco jiného, já bych je všechny za racionální nepovažoval, ale to je zcela nezajímavé, protože nedůležité.

Důležité bylo, že doktrína čechoslovakismu definitivně selhala (a dokázaly to i roky 1939 a 1968), že Slovensko mělo pocit poručníkování z Prahy, že finanční přerozdělování ve prospěch Slovenska nebral nikdo na vědomí (maximálně jako český úplatek), že slabost Slovenska vůči – v tomto prostoru – dominantním Maďarům také nebyla doceňována (i když je evidentní, že by Slovensko bez Československa nepřežilo dvacátá léta), že po pádu komunismu narůstaly spory – tu o pomlčku, jindy o daně, úroky, cla, měnový kurs, přerozdělování, centrální banku, vlastní ústavu, atd., atd. To byla evidentní politická realita. Slovensko mělo pocit, že na federaci prodělává. Nic více a nic méně.

Neschopen přežít

Dlouho jsem si myslel, že jde pouze o raný postkomunistický syndrom, že Slováci neumí rozlišit centralismus komunismu od centralismu hlavního města (Prahy) a že proto bojují proti náhradnímu nepříteli, ale mýlil jsem se. Mělo to daleko hlubší a dlouhodobější příčiny a hlavní z nich byla ta, že vznik Československa v roce 1918 byl umělým procesem, který historické změny, které nastaly, nebyl schopen přežít – ani vznik fašismu, ani kolaps komunismu. Nechtěl jsem se s tím sice dlouho smířit, ale musím přiznat, že to bylo tak.

Subjektivní příčiny – jistá neomalenost či necitlivost Čechů ke slovenským pocitům, otevřený nacionalismus nikoli bezvýznamné slovenské politické strany, rušení slovenské zbrojní výroby pomýleným pseudopacifismem našeho prezidenta a ministra zahraničí, orientace české Pithartovy vlády na hrstku čechoslovakistických umělců či intelektuálů, kteří už dávno měli větší české než slovenské publikum, fenomén Mečiar, neméně problematické chování Pitharta a lidí kolem něho, Kalvoda, jeho ODA a jejich sázka na českou samostatnost jako volební téma, a tak dále – svou roli jistě hrály, ale klíčové nebyly. Dodávaly kolorit, nikoli podstatu.

Oba jsme mistři světa

Efekty (plusové i mínusové) se kvantifikují špatně, protože nemůžeme experimentálně porovnávat život v pokračující federaci s životem bez ní. Jisté je, že

* nenastal konec světa, byl to „rozvod“ jako jakýkoli jiný

* obě země se kvalifikovaly do NATO i do Evropské unie

* vývoj obou zemí není kvantitativně diametrálně odlišný a určitě není horší než v dalších postkomunistických zemích

* rozpad společného státu je nikoli zapomenutou věcí, ale je neaktuálním, neživým tématem

* náklady rozpadu byly zřetelně menší než bylo všeobecně očekáváno

* byly vytvořeny dva homogennější celky, s jednolitějším postojem k věcem veřejným a k fungování společenského mechanismu, což snižuje „náklady společenské koordinace“ či – jak by řekli ekonomové – transakční náklady.

Jisté je i to, že vznikly dva menší státy, že je jejich síla v mezinárodní politice menší a že je jim to – i ve vyjednáváních s Evropskou unií – dáváno zřetelně najevo. Na druhé straně platí například i to, že obě země samostatně vyhrály mistrovství světa v hokeji a vůbec nevadilo, že jsou menší. I proto si myslím, že na rozpad společného státu bude vzpomínáno už jen při kulatých výročích.

VÁCLAV KLAUS

Najčítanejšie na SME Domov

Inzercia - Tlačové správy

  1. Prečo Lukáš chodí po tridsiatke ešte stále na strednú školu
  2. Bývať v novom sa dá aj bez hypotéky (a založenia nehnuteľnosti)
  3. Karibik: Dokonalý oddych v špičkových hoteloch
  4. IBA DNES: Získajte plný prístup na SME.sk na 30 dní zadarmo
  5. Ojazdené pneumatiky odovzdajte, šetríte tak životné prostredie
  6. Lidl je odteraz všade! Vitajte v Lidl e-shope
  7. Nestarnú, ale dozrievajú
  8. Výskumný park v Rakúsku zistil, ako sa býva najzdravšie
  9. Limitovaná ponuka: balík SME.sk + DIGI GO so zľavou až 52 %
  10. Rýchlejšie doma. Už čoskoro.
  1. Firma BONATO oddlžila svojich klientov v sume 100 000 000 Eur
  2. Ako manažovať 16 miliónov dielov denne?
  3. Karibik: Dokonalý oddych v špičkových hoteloch
  4. Bývať v novom sa dá aj bez hypotéky (a založenia nehnuteľnosti)
  5. IBA DNES: Získajte plný prístup na SME.sk na 30 dní zadarmo
  6. Slávnostné otvorenie VIVO! Bratislava už o tri týždne
  7. Prečo Lukáš chodí po tridsiatke ešte stále na strednú školu
  8. Udržateľné úspešné podnikanie na Slovensku a v Bulharsku
  9. Slováci sú chlebovým národom
  10. Ojazdené pneumatiky odovzdajte, šetríte tak životné prostredie
  1. Lidl je odteraz všade! Vitajte v Lidl e-shope 12 861
  2. Výskumný park v Rakúsku zistil, ako sa býva najzdravšie 12 457
  3. IBA DNES: Získajte plný prístup na SME.sk na 30 dní zadarmo 10 704
  4. Zanzibar: Čo treba vidieť v africkom raji 10 476
  5. 5 rád Ľudmily Kolesárovej, ako napísať projekt a získať grant 9 579
  6. Čo na aute vymyslela žena a čo výrobca telefónov? 8 464
  7. Čo všetko dnes majú deti v mobiloch? Boli by ste prekvapení 8 267
  8. Vysokoškoláci zarobia už o 587 eur viac ako stredoškoláci 7 484
  9. Týmto trikom sa dajú v aute umiestniť tri autosedačky 6 980
  10. Vyrába koláče pre celiatikov. Najobľúbenejšie zákusky prekvapia 6 973

Hlavné správy zo Sme.sk

Dav smeruje cez Palisády na budove parlamentu.
Autorská strana Michala Havrana

Kočner pochopil, čo je štát (píše Michal Havran)

A potom sa pokúsil ním stať.

Marian Kočner na súde.

Čo dnes robí Bubeníková z Gorily? Stala sa developerkou

Šéfka FNM rozbehla kariéru v realitnom biznise.

Anna Bubeníková, bývalá šéfka Fondu národného majetku.
Dnes píše Jaroslav Rumpli

Asi najsmutnejšie je mlčanie Ivana Mikloša

Kolopič sa neprizná, ani keby ho lámali na kolese.

Mikuláš Dzurinda a Ivan Mikloš.

Neprehliadnite tiež

Minister spravodlivosti SR Gábor Gál.

Od Bratislavy po Košice. Ľudí vyhnala do ulíc Gorila

Ulice a námestia slovenských miest znovu zaplnili nespokojní ľudia.

Protestujúci v Bratislave na Hodžovom námestí.

Čaputová sa zúčastní intronizácie nového japonského cisára

Hlava štátu odcestuje na štvordňovú návštevu Japonska.

Prezidentka Zuzana Čaputová.
Dav smeruje cez Palisády na budove parlamentu.