SME
Nedeľa, 26. január, 2020 | Meniny má Tamara

Dvě otázky: Proč se to stalo a co nám to přineslo

Ještě dnes, po deseti letech, si mnozí lidé nejsou jisti, zda šlo o vznik nebo o zánik, zda 1. ledna 1993 vznikla Česká republika nebo zaniklo Československo a proto si nejsou jisti ani v tom, zda to bylo a je důvodem k jásání nebo k pláči.


KRESBA – VLADIMÍR JIRÁNEK

Přiznejme si, že to bylo obojí. Zaniklo Československo a místo něho vznikl stát nový – Česká republika. Otázek s tím spojených bylo a je mnoho, ale dvě z nich jsou zásadní: proč se to stalo a co nám to přineslo.

Nikdo nechtěl pokračovat

Důvodem k již druhému rozchodu (či rozvodu) Čechů a Slováků – první byl v roce 1939, kdy v Čechách a na Moravě vznikl německý protektorát a na Slovensku samostatný Slovenský štát – byly, a to zcela jednoznačně a mimo jakoukoli pochybnost, ambice Slováků získat samostatnost a prvně v dějinách vytvořit svůj vlastní suverénní stát. To platí jako výchozí teze bez ohledu na to, zda Slováci měli či neměli dobré důvody pro osamostatnění a pro nedobrý pocit ze společného státu.

Jako člověk, který vedl se slovenskou reprezentací zásadní jednání o ukončení československé federace, musím prohlásit, že v klíčové chvíli nebyl na slovenské politické scéně (mezi relevantními politiky) nikdo, kdo by chtěl pokračování federace. Přesvědčovat je o tom nebylo možné, i když jsem se o to dlouho pokoušel. Soud o racionalitě jejich argumentů – z mého nebo snad našeho hlediska – je něco jiného, já bych je všechny za racionální nepovažoval, ale to je zcela nezajímavé, protože nedůležité.

Důležité bylo, že doktrína čechoslovakismu definitivně selhala (a dokázaly to i roky 1939 a 1968), že Slovensko mělo pocit poručníkování z Prahy, že finanční přerozdělování ve prospěch Slovenska nebral nikdo na vědomí (maximálně jako český úplatek), že slabost Slovenska vůči – v tomto prostoru – dominantním Maďarům také nebyla doceňována (i když je evidentní, že by Slovensko bez Československa nepřežilo dvacátá léta), že po pádu komunismu narůstaly spory – tu o pomlčku, jindy o daně, úroky, cla, měnový kurs, přerozdělování, centrální banku, vlastní ústavu, atd., atd. To byla evidentní politická realita. Slovensko mělo pocit, že na federaci prodělává. Nic více a nic méně.

Neschopen přežít

Dlouho jsem si myslel, že jde pouze o raný postkomunistický syndrom, že Slováci neumí rozlišit centralismus komunismu od centralismu hlavního města (Prahy) a že proto bojují proti náhradnímu nepříteli, ale mýlil jsem se. Mělo to daleko hlubší a dlouhodobější příčiny a hlavní z nich byla ta, že vznik Československa v roce 1918 byl umělým procesem, který historické změny, které nastaly, nebyl schopen přežít – ani vznik fašismu, ani kolaps komunismu. Nechtěl jsem se s tím sice dlouho smířit, ale musím přiznat, že to bylo tak.

Subjektivní příčiny – jistá neomalenost či necitlivost Čechů ke slovenským pocitům, otevřený nacionalismus nikoli bezvýznamné slovenské politické strany, rušení slovenské zbrojní výroby pomýleným pseudopacifismem našeho prezidenta a ministra zahraničí, orientace české Pithartovy vlády na hrstku čechoslovakistických umělců či intelektuálů, kteří už dávno měli větší české než slovenské publikum, fenomén Mečiar, neméně problematické chování Pitharta a lidí kolem něho, Kalvoda, jeho ODA a jejich sázka na českou samostatnost jako volební téma, a tak dále – svou roli jistě hrály, ale klíčové nebyly. Dodávaly kolorit, nikoli podstatu.

Oba jsme mistři světa

Efekty (plusové i mínusové) se kvantifikují špatně, protože nemůžeme experimentálně porovnávat život v pokračující federaci s životem bez ní. Jisté je, že

* nenastal konec světa, byl to „rozvod“ jako jakýkoli jiný

* obě země se kvalifikovaly do NATO i do Evropské unie

* vývoj obou zemí není kvantitativně diametrálně odlišný a určitě není horší než v dalších postkomunistických zemích

* rozpad společného státu je nikoli zapomenutou věcí, ale je neaktuálním, neživým tématem

* náklady rozpadu byly zřetelně menší než bylo všeobecně očekáváno

* byly vytvořeny dva homogennější celky, s jednolitějším postojem k věcem veřejným a k fungování společenského mechanismu, což snižuje „náklady společenské koordinace“ či – jak by řekli ekonomové – transakční náklady.

Jisté je i to, že vznikly dva menší státy, že je jejich síla v mezinárodní politice menší a že je jim to – i ve vyjednáváních s Evropskou unií – dáváno zřetelně najevo. Na druhé straně platí například i to, že obě země samostatně vyhrály mistrovství světa v hokeji a vůbec nevadilo, že jsou menší. I proto si myslím, že na rozpad společného státu bude vzpomínáno už jen při kulatých výročích.

VÁCLAV KLAUS

Najčítanejšie na SME Domov

Inzercia - Tlačové správy

  1. Zimná dovolenka: Doprajte si slnko a pohodu v Egypte
  2. Stredné školy: Kam a kedy poslať prihlášku?
  3. Fixný výnos teraz až do 8 % ročne
  4. Tipy, kam so školákmi na dovolenku cez jarné prázdniny
  5. Na otočku či pár dní. Tieto výlety za hranice zvládnete hocikedy
  6. Ako budeme jesť v roku 2020? Letí výstrednosť aj ekológia
  7. First moment Turecko: Deväť hotelov len pre dospelých
  8. Viete, prečo sú dôležité ekologické predajne?
  9. Prichádza nová doba: firmy, ktoré riešia spoločenské problémy
  10. Slovenský magazín čítajú v 83 krajinách sveta. Viete, o čom je?
  1. Zimná dovolenka: Doprajte si slnko a pohodu v Egypte
  2. Košičan Erik Ňarjaš vyzve do tanca parlament!
  3. Úrazy v zimnom období sú častou príčinou práceneschopnosti
  4. OMV otvára novú čerpaciu stanicu v Liptovskom Mikuláši
  5. Stredné školy: Kam a kedy poslať prihlášku?
  6. Rádio Košice počúva každý tretí Košičan
  7. Fixný výnos teraz až do 8 % ročne
  8. Šperk, ktorý sa neodkladá do šperkovnice
  9. Hlavným partnerom súťaže Podnikateľka Slovenska sa stala BILLA
  10. Kúpeľný park Kováčová spustil predaj nových pozemkov
  1. Tipy, kam so školákmi na dovolenku cez jarné prázdniny 14 298
  2. First moment Turecko: Deväť hotelov len pre dospelých 12 119
  3. Slovenský magazín čítajú v 83 krajinách sveta. Viete, o čom je? 10 254
  4. Na otočku či pár dní. Tieto výlety za hranice zvládnete hocikedy 9 892
  5. Takto by ste sa mali správať v horách, radí horský záchranár 9 047
  6. Stredné školy: Kam a kedy poslať prihlášku? 7 860
  7. Fixný výnos teraz až do 8 % ročne 7 463
  8. Obraz, ktorý chceli komunisti do každého bytu, ide na kreditky 7 239
  9. Tipy od sprievodkyne: Magický Marakéš vás očarí svojimi vôňami 7 149
  10. Miesta na Slovensku, o ktorých ste možno nevedeli 7 092

Hlavné správy zo Sme.sk

Herec Ľuboš Kostelný
Ľudia s rúškami na tvári v čínskom Wu-chane si robia zásoby. Pre šíriaci sa vírus väčšina zostáva doma.

SAD Zvolen obchádza župu, s obcami a firmami rokuje samostatne

Bývalý župan Kotleba predĺžil pôvodnú zmluvu so SAD Zvolen nezákonne.

Predseda predstavenstva SAD Zvolen Adrián Polóny.
Slovenská lyžiarka Petra Vlhová.
Blog Transparency International

Čo je za úspechom kampane Kotlebovcov?

Kampaň majú lacnejšiu, no pritom efektívnejšiu ako ostatní.

Kotleba mal míting strany v Kultúrnom dome Samka Dudíka v Myjave.

Neprehliadnite tiež

Košickí starostovia opäť bojujú za viac vplyvu. Primátorovi poslali list

Okrem väčšej pôsobnosti chcú do mestských častí doniesť viac peňazí.

Chodníky a ich údržba zimná i letná je podľa mestských častí jedna z vecí, ktoré by chceli a mali spravovať.

Polaček o presune kompetencií na mestské časti: Je to nereálna úvaha

Za príklad dáva Bratislavu, kde to podľa neho rozvoj samosprávy brzdí.

Primátor Jaroslav Polaček nechce do témy prerozdelenia kompetencií vnášať emócie. Žiada reálne dáta a analýzy.

Mal to byť prvý wildpark v Československu. Košický experiment nevyšiel

Zoo Košice má za sebou štyridsaťročnú históriu.

Zoo Košice mala byť pôvodne americkým konceptom v sovietskom prostredí. Prišla zmena režimu a idea Wildparku padla. Dnes má košická zoo 40 rokov.

Schusterovi písala Brigitte Bardot, kritizovala predaj medveďov do cirkusu

Keď zo zoo ušiel emu, Vareha chcel zo svojho chovu jedného darovať.

V roku 1997 sa v košickej zoo narodili medvedie trojičky. Keď ich kúpil majiteľ cirkusu, do Košíc sa ozvala rozhorčená Brigitte Bardot.